Tři dny na slovenském jezeře Hofer přinesly skvělé přijetí, silnou konkurenci a chytání, které nás prověřilo technicky i psychicky. Z evropského poháru H-Battle 2026, který se konal 2.–4. října v Pružině, odváží česká reprezentace 9. místo ze 16 týmů (bohužel jsme měli k dispozici pouze jednu týmovou kvótu). Česká reprezentace byla sestavena v souladu s nominačním řádem, podle kterého o nominaci rozhodovalo pořadí v žebříčku české ligy Trout Area se započtením šesti nejlepších výsledků z osmi turnajů. Účast si vybojovali Dominik Švub, Miroslav Kučera, Petr Hrabalík a Michael Boček. Michael se bohužel ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit a jeho místo převzal Martin Stoklasa, pro kterého šlo o první mezinárodní závod a premiéru v reprezentačním dresu. Tým jsem doprovázel jako kapitán. Někteří naši závodníci už Hofer znali a měli s ním velmi dobré zkušenosti. Předchozí návštěvy se ale s reálným závodem nedají srovnávat. Pod tlakem 64 závodníků se chování ryb rychle měnilo a postupně bylo obtížné vyvolat vůbec nějakou reakci na nástrahu. To naznačil už páteční trénink. Během dvanácti patnáctiminutových kol jsme našli několik fungujících nástrah, včetně imitací pelet, ale zároveň sledovali rychlý pokles aktivity. Večer jsme poznatky společně probrali a připravili se na závod. Pátek patřil také slavnostnímu zahájení se slovenskými lidovými písněmi a místními gastronomickými specialitami. Organizace, zázemí, jídlo i pohostinnost pořadatelů byly na mimořádné úrovni. V tom se shodla celá naše výprava a pořadatelům patří velké poděkování. V sobotu začaly první soutěžní souboje. Úvod nabídl rychlou rybařinu: Dominik vyhrál první dva zápasy 19:7 a 10:8, Martin vstoupil do reprezentace vítězstvím 16:15. Za těsným výsledkem se skrývaly dvě utržené sestavy i nervozita z prvního startu. O to větší význam měla podpora ze břehu. „Pro mě osobně bylo hodně důležité i to, že při mém úplně prvním reprezentačním zápase stál za mnou a pomohl mi udržet klid,“ popsal Martin naši společnou premiéru u závodního sektoru. Po několika kolech se však tempo zásadně změnilo. Záběrů ubývalo a stále častěji rozhodovala jedna nebo dvě ryby. Bylo potřeba zachytit jemný kontakt a především dotáhnout zdolávání až do podběráku. Výborný první den prožil Míra. Dokázal využít lov u dna i podpovrchové a hladinové woblery. Deset vítězství a 33 bodů mu přineslo druhé místo v sektoru a průběžné třetí místo mezi jednotlivci. Český tým uzavřel sobotu na sedmé příčce. Neděle byla ještě náročnější. Přibývaly bezrybé remízy, těsné porážky a únava. Dominik přesto svůj bodový výkon zlepšil, obsadil třetí místo v sektoru a posunul se na konečné 20. místo v individuálním pořadí. Míra tentokrát doplácel hlavně na neproměněné záběry. Obrat přišel až po obědě, kdy se podařilo najít použitelnou nástrahu a přidat několik vítězství. Ve svém hodnocení spojil zlepšení také s kapitánskou pomocí: „…díky Denisově podpoře a radám [se mi] podařilo udělat víc vítězství za sebou…“ Na zopakování sobotního výsledku už ale tento závěr nestačil. Celkově jsme skončili devátí. Naši čtyři závodníci za oba dny ulovili 243 ryb. Vítězství vybojovala Litva před Ukrajinou a Bulharskem. Gratulujeme! Od výsledku jsme čekali víc. Silný první den Míry i nedělní výkon Dominika ukázaly, že dokážeme bojovat o přední místa v sektorech. Chyběla nám však větší vyrovnanost celé čtveřice po oba dny. Z hodnocení závodníků se opakovaně vracela dvě témata: proměňování záběrů a včasná změna techniky. „Někdy jsem se podle mě příliš dlouho držel techniky, které jsem věřil, místo abych rychleji začal zkoušet něco jiného,“ vystihl Martin problém, který v soubojích s minimem záběrů může stát rozhodující body. Do další přípravy proto potřebujeme zařadit více lovu pasivních ryb, získat větší jistotu v různých technikách a zapracovat na úspěšnosti zdolávání. Stejně důležitá je koncentrace a schopnost rozhodovat se pod tlakem. Častější účast na mezinárodních závodech nám může pomoci právě v těchto situacích. Dobře naopak fungovala atmosféra a předávání informací. Martin ocenil, že jsem poznatky sbíral a předával dál; Dominik své poděkování uzavřel slovy: „Byl to záhul a tímto chci napsat jedno velké DĚKUJEME!“ Jako kapitána mě těší, že moje práce klukům pomáhala. Další podpora ze břehu by nám do budoucna umožnila věnovat více pozornosti každému závodníkovi — ani ta však nenahradí vlastní připravenost. Přes zklamání z výsledku zůstala chuť znovu společně závodit. „Chtěl bych poděkovat všem členům týmu, užil jsem si to s něma, jako na každé mezinárodní akci,“ shrnul Petr to, co pro nás bylo důležité i mimo výsledkovou tabulku. Děkujeme Trout Area Slovakia a všem pořadatelům za výborně připravenou akci, soupeřům za společné závodění a všem doma za podporu. Z Hoferu se vracíme s jasnější představou, na čem pracovat, a s motivací být při dalším startu silnější.